ESG
Udržitelný vývoj
Odpovědné řízení
Podpora společnosti
Skandinávské kořeny společnosti Skanska položily základy našim závazkům k ochraně životního prostředí, společenské odpovědnosti i způsobům řízení. Vycházíme ze zkušeností, znalostí a hodnot prověřených tímto regionem, ale přizpůsobili jsme je specifickým podmínkám střední Evropy a České republiky.
Podrobný průvodce udržitelnou bytovou výstavbou
Ve svém Klimatickém plánu pro rezidenční development Skanska ve střední Evropě se věnujeme všem oblastem snižování emisí skleníkových plynů.
Námi vyprodukované emise analyzujeme ve třech klíčových oblastech
Stanovujeme si ambiciózní cíle
do 2045
-70 %
do 2030
Stát se uhlíkově neutrální
Snížit přímé emise o 70 % do roku 2030
Snížit emise způsobené životním cyklem bytových domů o 50 % do roku 2030
Průběžně aktualizujeme akční plány a nastavujeme si vlastní náročné cíle, kterými zároveň naplňujeme globální cíl společnosti Skanska. Díky tomu, že se udržitelnému přístupu věnujeme už víc než dekádu, máme náskok. Ten hodnotí prestižní deník Financial Times, který nás pravidelně zařazuje mezi evropské lídry ve snižování uhlíkové stopy. Výsledky a příklady své práce také každý rok prezentujeme ve výroční zprávě o udržitelnosti.
[E]Udržitelné prostředí
Používáme čistou energii a recyklované materiály
Zaměřujeme se na zvyšování energetické účinnosti budov a recyklovatelnost materiálů.
Energie na vytápění, osvětlení a řízené větrání spotřebovaná během celého životního cyklu (50 let) našich bytových domů tvoří více než polovinu všech emisí, které se snažíme neustále snižovat. Další třetina spadá na výrobu zabudovaných materiálů. Aktivně proto využíváme obnovitelné zdroje energie, recyklované a recyklovatelné materiály, a bytové projekty navrhujeme tak, aby byly energeticky hospodárné. Nyní připravované projekty se tak z pohledu energetiky již přibližují pasivnímu standardu. Do budoucna nás čeká vývoj pasivních, nulových nebo i pozitivních budov.
Hodnoty PED u jednotlivých projektů ovlivňuje kombinace velkých úsporných systémů, stavebních postupů, nejnovějších technologií, ale i jednoduchých řešení, které mají vliv na výstavbu a užívání bytového domu v průběhu padesátiletého životního cyklu. Platí tady, že čím nižší hodnota na křivce, tím úspornější a udržitelnější je bytový projekt.
Svou úspěšnost monitorujeme v čase na křivce PED (Primary Energy Demand)
Jedná se o primární energie z neobnovitelných zdrojů, kde se součet celkové dodané energie, která je nutná pro provoz budovy (vytápění, chlazení, osvětlení, větrání, úprava vlhkosti vzduchu, příprava teplé vody) násobí koeficientem primární energie pro daný druh energie (např. zemní plyn, elektřina, topný olej, dálkové teplo atd.)
Klasifikační štítek
Za zdmi našich bytových domů se skrývá celý komplex technologií a systémů, které obyvatelům přinášejí komfort a úspory. Všechna tato řešení jednoduše prezentujeme jako Klasifikační štítek. Obsahuje informace o energetické náročnosti budovy, instalovaných technologiích, úsporách a udržitelnosti vždy pro každou etapu bytového projektu. Srovnává naše parametry s aktuálními legislativními požadavky, a tím uživatelům umožňuje snadné porovnání jednotlivých hodnot, tedy i výkonnost a udržitelnost budov.
Na základě výsledků PENB jsou všechny naše aktuální projekty energeticky hospodárnější v průměru o 35 % než legislativní požadavky v době, kdy byl dokončen jejich schvalovací proces.
Na vyhodnocení energetické náročnosti a udržitelnosti je možné se podívat na webových stránkách každého bytového projektu v sekci Byty – „Hledejte skutečnou úsporu“.
Průkaz energetické náročnosti budov
Klíčovou referencí je v rámci energetické bilance tzv. Průkaz energetické náročnosti budovy – PENB. Tento doklad je dán zákonem č. 406/2000 Sb. a každá novostavba má povinnost ho zpracovat. Primárním benefitem je jednotná metodika, jak klasifikovat energetickou potřebu nemovitosti. Je to vlastně výpočtová spotřeba všech energií vstupujících do budovy na vytápění, chlazení, přípravu teplé vody, svícení a větrání. PENB zohledňuje účinnost všech technických systémů a počítá i s pomocnou energií, potřebnou pro provoz pomocných technických systémů jako je čerpadlo či řízení systémů. Naopak nehodnotí energii vázanou na přímou spotřebu lidí, tedy spotřebu elektřiny na provoz elektrospotřebičů, jakými je myčka, pračka, chladnička apod. Díky hodnocení PENB je tak vždy možné mezi sebou vybrané novostavby porovnat a objektivně se rozhodnout. U každého projektu otevřeně publikujeme plné znění průkazu energetické náročnosti budovy.
Při porovnání je důležitá především kategorie energetické náročnosti, do které vybraná novostavba spadá. Nejlepší bytové projekty se nachází v sekci A (mimořádně úsporná) a nejhorší v sekci G (mimořádně nehospodárná). Následně je vhodné se podívat na procentuální srovnání s tzv. referenční budovou, což je legislativní standard platný v době, kdy byl dokončen schvalovací proces budovy. Na příkladu druhé etapy Modřanského cukrovaru vidíme, že dosahuje mimořádně úsporné kategorie PENB – A a ve srovnání s legislativním standardem z roku 2022 vychází úsporněji v celkové dodané energii o 44 %. To je skvělý výsledek a z pohledu energetické bilance se tak tento bytový projekt přibližuje pasivnímu standardu.
Další důležitý ukazatel je měrná potřeba tepla. Ta ukazuje množství tepla, které je potřeba dodat do budovy k dosažení požadované teploty bez ohledu na topný systém a zdroj tepla. Vliv na tuto potřebu má konstrukce budovy a její tepelně-izolační vlastnosti. Podle výsledků šetření ČSÚ za rok 2021 se 80 % veškeré energie v domácnostech spotřebuje na vytápění a ohřev vody, zbývající část tvoří spotřeba na osvětlení, vaření, chlazení a ostatní koncové užití.
Vůbec nejzásadnější je ale celková dodaná energie, která slučuje celkovou energetickou potřebu a jedná se tedy o součet všech dílčích energií (na vytápění, přípravu teplé vody, osvětlení, větrání, chlazení) vstupujících do budovy. PENB udává vypočtené hodnoty při běžném chování a bez zásuvkové spotřeby energie, tudíž je nelze brát jako konečnou spotřebu. Pokud byste chtěli zjistit, jaké budete mít provozní náklady, posloužil by PENB pouze pro orientační hodnotu.
Reálná spotřeba se bude vždy lišit, nejen proto, že PENB udává hodnoty bez zásuvkové spotřeby energie, ale také proto, že v každém bytě je jiný počet uživatelů s jiným způsobem užívání domácích spotřebičů, mírou vytápění a intenzitou osvětlení.
Pro orientační porovnání potřeb jednotlivých budov je proto vhodné využít pomocných grafů v průkazu PENB, které znázorňují podíl dle energo nositelů.
Pamatujme, že budova a byt jsou tak hospodárné, jak hospodárně se chovají jejich uživatelé.
Další parametry budovy
V Klasifikačním štítku uvádíme také detailní parametry, které ukazují například průměrný součinitel prostupu tepla, celkovou potřebu energie pro nucené větrání, pro přípravu teplé vody apod. Veškerá data vychází z Průkazu energetické náročnosti PENB, který zpracovává nezávislý energetický specialista, a který zveřejňujeme ke stažení na webových stránkách jednotlivých bytových projektů.
Úspora vody
Ve Skanska vnímáme vodu jako vzácnou komoditu, a proto se s ní ve všech našich projektech snažíme hospodařit co nejefektivněji, ať už jde o vodu dešťovou, užitkovou nebo recyklovanou tzv. šedou. Do všech bytů instalujeme úsporné armatury, tedy vodovodní baterie či sprchové hlavice, využíváme systém recyklace pitné vody pro splachování, ale také praní prádla v automatických pračkách. Snažíme se o to, abychom co nejvíce dešťové vody zužitkovali přímo v lokalitě a nemuseli plýtvat pitnou vodou. Hospodaření s vodou je důležitou součástí Klasifikačního štítku, kde uvádíme předpokládanou úsporu vybrané novostavby.
Na příkladu druhé etapy Modřanského cukrovaru vidíme, že se tu nachází propracovaný systém hospodaření s pitnou vodou, který splňuje tzv. LID koncept (Low Impact Development), tedy šetrné zacházení s vodou v rámci lokality. Recyklovaná, tzv. šedá voda, se zde vedle splachování toalet může využívat také pro praní v automatických pračkách, ani kapka dešťové vody se neodvádí do kanalizace a v každém kohoutku se nachází úsporné armatury. Celkem je tak spotřeba pitné vody nižší přibližně o 59 %, tj. 64,4 l vody denně na obyvatele.
Jde o předpokládanou úsporu a výpočet vychází z porovnání dat průměrné denní spotřeby pitné vody na osobu při různých činnostech v pražských domácnostech. Průměrné denní hodnoty uvádí na svých webových stránkách dodavatel Pražské vodovody a kanalizace (tj. v roce 2022: 111 litrů pitné vody/den), stejně jako podrobnější rozpad dat (např. pro WC, os. hygiena, zalévání, pití atd.). V rámci výpočtu porovnáváme také běžné armatury s úspornými, které instalujeme v našich bytových projektech. V budovách se systémem pro hospodaření s recyklovanou tzv. šedou vodou se počítá se 100 % využitím této vody pro splachování a praní. Úspory vycházející ze splachování toalet díky recyklované tzv. šedé vodě jsou zároveň průběžně porovnávány s daty z již realizovaných bytových projektů.
Dále jsme na základě průměrné denní spotřeby Pražana odhadem rozdělili 40 l (os. hygiena + sprchování) poměrem 25/75 %. Tudíž uvažujeme se spotřebou pro sprchové sety 30 l. Pro výpočet bez úspory bereme průtok 13,5 l/min a pro výpočet s úsporou počítáme s průtokem dle instalovaných sprchových setů na jednotlivých projektech.
Úsporné technologie
Aby mohl bytový dům co nejvíce naplňovat parametry udržitelné a hospodárné budovy, neobejde se dnes už bez moderních technologií. Majitelům bytů a bytových domů přinášejí významné úspory. Aby prokazovaly co nejvyšší účinnost, je třeba o ně dlouhodobě pečovat a zajišťovat jim pravidelný servis.
Pokud se opět podíváme na příklad druhé etapy Modřanského cukrovaru, zde počítáme s 90 solárními panely na celkové ploše 233 m2 s instalovaným výkonem 49,5 kWp , což je maximální možný výkon podle aktuální platné legislativy pro bytové domy bez nutnosti vlastní licence od Energetického regulačního úřadu. Abychom si dokázali spočítat přibližnou úsporu, musíme vědět, kolik MWh dokáže vytvořit solární panel o výkonu 1 kWp, přičemž v podmínkách České republiky platí, že se jedná přibližně o 0,95 MWh elektřiny. Na základě těchto informací se dostáváme zhruba na 47 MWh úspory elektrické energie za rok. Podle dat společnosti ČEZ, největšího distributora elektřiny v České republice, spotřebuje v tuzemsku jedna domácnost v průměru kolem 3 MWh elektřiny za rok. Vzhledem k tomu, že druhá etapa Modřanského cukrovaru nabízí 126 bytů, vychází úspora v průměru přibližně na 0,37 MWh elektrické energie na jeden byt za rok. Každý byt tak díky tomu uspoří zhruba tolik emisí, kolik spálí průměrné benzínové auto po cestě do Chorvatska a zpět (cca 1 650 km). Je to málo? Pak pojďme násobit 126 byty – a to už je velmi citelný příspěvek životnímu prostředí jen z jednoho domu v Praze.
Vraťme se k příkladu druhé etapy Modřanského cukrovaru, kde na celkové ploše 153 m2 instalujeme 63 solárních kolektorů s plánovaným měrným ziskem 434,1 kWh/m2 za rok. Fototermické panely využívají sluneční záření k ohřevu vody a výrazně tak snižují spotřebu plynu, a spolu s tím i uhlíkovou stopu budovy. Tzv. fototermický systém pracuje ve srovnání s fotovoltaickými panely na jiném principu a je potřeba je od sebe odlišovat.
Fototermické panely instalujeme ve Skanska na bytových projektech od roku 2012 a disponujeme tak bohatou základnou dat týkajících se efektivity. V průměru nám vychází, že se solární energie podílí na ohřevu teplé vody ze 33 %.
U druhé etapy Modřanského cukrovaru bude roční úspora díky fototermickým panelům představovat přibližně 66,4 MWh energie, což vychází přibližně na 10 % plánované potřeby pro ohřev teplé vody v budově.
Pokud bychom chtěli výsledek přepočítat na jeden průměrný byt, vyjde roční úspora přibližně na 0,53 MWh. Jen díky fototermice tak každý byt uspoří tolik emisí, kolik by absorbovalo zhruba 24 vzrostlých stromů za rok. Celý bytový dům tak představuje jeden velký les.
Rekuperace je jednoduchý systém, který předehřívá přiváděný čerstvý vzduch prostřednictvím odpadního tepla při větrání. Vedle zajištění dobré kvality vzduchu uvnitř budovy také šetří spotřebu energie na vytápění, čímž dochází k úspoře CO2 i provozních nákladů. Rekuperační jednotka má zároveň pozitivní vliv na zdraví svých obyvatel, jelikož zachytí částice o velikosti jednotek tisícin milimetru a zabrání tak vniknutí prachových částic, alergenů apod.
Tato nová technologie zužitkovává teplo z odpadní vody, která se odvádí z van, sprch nebo praček, a má poměrně vysokou teplotu. Tu je možné přes teplovýměnnou plochu (např. potrubí) odevzdat chladnější vodě ve vedlejším (sousedícím) potrubí, a tím ji ohřívat. Vzniká tak efektivní úspora, která v průměru dosahuje 6,7 % spotřeby plynu pro předehřev teplé užitkové vody.
Úkolem exteriérového stínění v podobě venkovních žaluzií nebo rolet je odstínit co největší plochu v létě, a naopak menší část v zimě, kdy dopadají sluneční paprsky pod menším úhlem a slunce je níže. Dobře navržené externí žaluzie v létě přirozeně sníží teplotu v bytě o 5 – 7°C, a tím částečně nahrazují klimatizaci. V zimě fungují jako dodatečný izolant, a to se opět pozitivně odráží v redukované spotřebě energie i v nižších emisích CO2.
Výběr správné armatury závisí na typu budovy a potřebách budoucích uživatelů, my se při vývoji projektů navíc řídíme kritérii mezinárodní certifikace udržitelnosti BREEAM. Pro omezení průtoku vody využíváme zařízení jako jsou aerátory, redukční ventily a nastavitelné trysky, které lze instalovat na kohoutky, sprchy a baterie. Armatury jsou důležitou součástí našeho úsilí o hospodárný přístup k pitné vodě, a obyvatelům bytů tím dokážeme snížit spotřebu vody až o 32 %, aniž bychom snižovali jejich uživatelský komfort.
Adaptační a mitigační opatření
Modrozelená infrastruktura se v kontextu bytové výstavby týká plánování a implementace environmentálních prvků do urbanistického prostředí a bytových čtvrtí. Termín „modrozelená“ odkazuje na kombinaci vodních, zelených a udržitelných prvků, které mají pozitivní vliv na životní prostředí a kvalitu života. Jedná se typicky o zelené střechy s retenční vrstvou, zasakovací průlehy a propustné povrchy, akumulační nádrže, retenční jezírka a další opatření, která umí zadržet veškerou dešťovou vodu v lokalitě, a pomáhají k jejímu postupnému odpařování a zasakování. Tím snižují dopady tepelných ostrovů ve městě. Modrozelená infrastruktura je dnes už standardem veřejných prostranství všech rezidenčních projektů Skanska.
Zelené střechy mají ekologický, ekonomický i sociální přínos, a vedle toho krásně vypadají. Využití vegetačního pokryvu na střechách působí jako doplněk tepelné izolace, jelikož dokáže snížit teplotu střechy téměř o 50 %. V létě snižují zelené střechy náklady na klimatizaci u bytů v posledním poschodí, v zimě naopak zabraňují tepelným ztrátám, zároveň vylepšují vzduchovou neprůzvučnost až o 6 dB. Z ekonomického pohledu je velkým benefitem také zvýšená životnost střechy, kterou vegetační ochrana prodlužuje až na dvojnásobek. Zelené střechy zachycují emise CO2 z ovzduší, redukují fenomén tepelného ostrova ve městech a podporují lokální biodiverzitu. Na projektech Skanska využíváme zelené střechy na bytových projektech už přes 15 let a novějším trendem je jejich kombinace se solárními panely, tzv. biosolární střechy.
Zdá se to jako drobnost, ale o to důležitější význam má. Pro tvorbu biotopů umisťujeme do veřejných prostranství ptačí budky, krmítka, zídky pro ještěrky, úkryty pro hmyz a opylovače. Vysazujeme nektaronosnou zeleň a stromy, které slouží nejen jako jejich útočiště, ale mají také pozitivní vliv na místní mikroklima.
Vedle kontejnerů na tříděný odpad umísťujeme do našich projektů také nádoby na bioodpad a kompostéry. Vzniklý kompost využívají nadšení zahradníci jak ve sdílených záhonech, tak pro své rostliny v truhlících na balkonech.
Průměrný občan ČR vyprodukuje 2 tuny CO2 ročně jen využíváním dopravních prostředků. Abychom toto číslo pozitivně ovlivnili, vybavujeme naše domy dobíjecími stanicemi pro elektroauta a stojany pro sdílená kola. Vycházíme přitom z platné legislativy, PSP a požárních předpisů.
Recyklace vody a materiálů
Česko má čtvrté nejmenší vodní zásoby v Evropě, ochrana vody je tedy jednou z našich top priorit. Jedním z nejefektivnějších nástrojů je příprava systému hospodaření s šedou vodou, které umožňuje obyvatelům našich domů recyklovat pitnou vodu a uspořit zhruba čtvrtinu pitné vody.
Vodu z van, sprch a koupelnových kohoutků odvádíme do technické místnosti v suterénu domu, kde je přečištěna čtyřkomorovým systémem a odvedena do WC nádržek. Díky velmi důkladnému procesu, který zahrnuje mechanické, biologické a chemické čištění je výsledkem recyklovaná voda s vysokým stupněm kvality. Dle našich měření dokáže šedá voda nahradit až 25 % pitné vody, a tím uspořit náklady za vodné a stočné. Poprvé v České republice jsme tuto novou technologii využili v bytových domech Botanica v pražských Jinonicích, které po čtyřech letech fungování uspořily více než 10 milionů litrů pitné vody.
Výhodou systému je jeho nízká náročnost na provoz, vysoká efektivita a minimální provozní náklady. Po dobré zkušenosti s užíváním systému ho nyní plánujeme vůbec poprvé v Česku využít také pro praní prádla v automatických pračkách v projektu Modřanský cukrovar. Denní spotřeba pitné vody se tak může zredukovat o dalších 6 %. Teplo z šedé vody navíc může pomocí rekuperační jednotky předehřívat teplou užitkovou vodu v domě.
Alternativní beton Rebetong, vyvinutý týmem ERC-Tech a Skanska, využívá namísto přírodního kamene vhodně zpracovanou stavební suť, a to až ze 100 %. Pro jeho výrobu můžeme použít i cihelnou drť, recyklát, který doposud ve stavebnictví nenašel plnohodnotné uplatnění. Rebetong ve srovnání se standardním betonem spoří přibližně 8 % CO2 a využíváme ho na našich bytových projektech od roku 2019. V případě Modřanského cukrovaru je aplikován nejen pro nosné konstrukce domů, ale také jako pohledově přiznaný prvek vstupních prostorů a fasád bytových domů. Rebetong v projektech využíváme až pro 20 % betonových konstrukcí a uspoříme přibližně 1 750 kg kameniva na každý m3 betonu.
3D tisk ve výstavbě
Důležitou součástí udržitelné výstavby je hledání alternativních stavebních postupů, proto jsme v Modřanech nedávno otestovali 3D tisk, jednu z nejmodernějších technologií, která je v segmentu stavebnictví sice na začátku své cesty, může ale nabízet řadu benefitů. Robotická 3D tiskárna zde během pouhých dvou hodin vytvořila přímo na staveništi v ostrém provozu atypickou místnost pro zázemí sdílené terasy bytového domu. Chtěli jsme si ověřit potenciál 3D tisku pro jeho možné využití ve větším měřítku, protože předpokládáme, že může zlepšit efektivitu, bezpečnost, a právě i udržitelnost. V budoucnu zvažujeme využití této technologie při výstavbě konstrukcí, které se standardně dělají prefabrikovanou cestou, jako jsou třeba balkony. V dalších etapách Modřanského cukrovaru chceme přímo na staveništi vyrábět také 3D tištěné panely na fasádu z recyklovaného betonu.
Dřevo jako materiál budoucnosti
Další cestou je využití dřeva ve výstavbě. Poprvé ho aplikujeme při výstavbě bytového domu Dřevák v projektu D.O.K. v pražských Radlicích. Dřevo má nespočet benefitů, ale mezi klíčové patří redukce uhlíkové stopy, urychlení výstavby a efektivnější je i z pohledu cirkulární ekonomiky. Na projektu využijeme CLT desky, kterými nahradíme téměř polovinu celkového objemu betonu a díky tomu snížíme uhlíkovou stopou až o 560 tun CO2, tedy o 28 % méně oproti konvenční výstavbě. Mezi další výhodu patří fakt, že po dobu své životnosti uchová bytový dům dalších 1 400 tun CO2 ve dřevě, a to přibližně odpovídá emisím, které vyprodukuje 345 benzínových osobních aut za rok.
Naší prioritou je také výroba energií z obnovitelných zdrojů ve všech projektech i na všech našich stavbách, aplikujeme také řešení pro úsporu vody a nové recyklační způsoby. Moderní digitální nástroje nám pomáhají neustále vylepšovat své interní postupy.
[S] Společenská odpovědnost
Vedle environmentálního hlediska a transparentního řízení věnujeme plnou pozornost i společenským tématům. Jsme si vědomi své role ve společnosti a přispíváme k jejímu pozitivnímu rozvoji. Sociální odpovědnost nám umožňuje aktivně podporovat širší společnost a přispívat k řešení globálních a lokálních výzev.
Komunitní centrum Cukrkandl v pražských Modřanech
Podpora komunit a obyvatel Prahy
Ve své práci věnujeme pozornost názoru veřejnosti, kdy formou veřejné participace zapojujeme sousedy a obyvatele dotčených městských částí do plánování našich projektů, a to prostřednictvím hloubkových rozhovorů a diskuse.
Provozujeme už zavedené komunitní centrum Cukrkandl v pražských Modřanech a poskytli jsme zázemí komunitnímu centru Colben Centre v Praze 9. Naše pozemky, které jsou určeny pro budoucí výstavbu, tak dočasně slouží jako prostor pro setkávání místních v kavárně, na sportovišti nebo u komunitních záhonů. Aktivně tak přispíváme k místnímu rozvoji a integraci obyvatel.
Podpora znevýhodněných skupin
Angažujeme se ve prospěch těch nejzranitelnějších. Projekt Strom splněných přání spojuje zaměstnance s dětmi, rodinami a seniory v sociálních zařízeních a azylových domech, kde zaměstnanci plní přání dětí a vytvářejí radostné Vánoce pro ty, kteří to potřebují.
Reagujeme na aktuální hrozby. Pořídili jsme pět mobilních domů pro moravské obce postižené tornádem, a dali je bezplatně k užívání obyvatelům, kteří ze dne na den přišli o střechu nad hlavou.
V Libčicích nad Vltavou, kde jsme postavili bytový dům, jsme přispěli na doplnění komunitních ploch při fotbalovém hřišti.
Edukativní aktivity
Aktivně zvyšujeme informovanost spojenou s klimatickými opatřeními v rámci naší organizace, ale také u laické veřejnosti. Rozvíjíme vzdělávací programy pro své zaměstnance a využíváme dostupné komunikační kanály pro osvětu mezi našimi klienty, partnery a širokou veřejností.
Jsme v partnerství s organizacemi, které nám pomáhají předávat vlastní know-how a znalosti v udržitelných tématech dalším společnostem i mladší generaci. Patří sem Změna k lepšímu, CZGBC, Nordic Chamber of Commerce, H2Ospodář, UCEEB a řada dalších.
[G] Odpovědné řízení
Hodnocení a certifikát udržitelnosti budov
Abychom se na téma udržitelnosti podívali i z dalších úhlů, tedy nejen přes energetickou náročnost, ale i odpovědnost při vývoji, výstavbě, i realizaci veřejných prostranství, přihlásili jsme se už v roce 2016 k metodice BREEAM (Building Research Establishment Environmental Assessment Method). V České republice jsme se jako první zavázali k projektování a výstavbě udržitelného bydlení z pohledu environmentální, sociální a ekonomickou udržitelnost výstavby. Nezávislá komise u takto připravených budov hodnotí například nižší uhlíkovou stopu, efektivní využití půdy, úsporný přístup k hospodaření s vodou nebo technologie a inovace instalované v bytovém projektu. Díky této certifikaci mají zájemci o nové bydlení také jistotu, že vybraná novostavba od Skanska disponuje nadstandardní kvalitou zdravých a udržitelných materiálů s certifikáty EPD, FSC a PEFC.
Final cerfikáty bytových projektů od Skanska jsou hodnoceny v kategoriích Excellent a Very Good, projekt Botanica v Praze 5 doposud drží prvenství, což vychází z pečlivého plánování, implementace moderních technologií a udržitelných řešení. BREEAM certifikát vydává nezávislý auditor, který posuzuje kvalitu bytového projektu podle projektové dokumentace a dalších podkladů pro vyhodnocení. Z projekční fáze bytového domu vzejde certifikace s označením „Interim“, která se uděluje ještě před zahájením výstavby. Po dokončení stavby se následně provádí opětovný audit, který ověřuje aplikaci všech atributů z projektové dokumentace a udělí certifikaci s označením „Final“.
Certifikace ISO
ISO 45001
Jsme držitelem certifikátu ISO 45001, který potvrzuje náš zavedený a udržovaný systém managementu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci pro vývoj rezidenčních projektů, akvizice, řízení projektů, dokumentace, prodej bytů a péče o zákazníky.
ISO 14001
Certifikát ISO 14001 potvrzuje, že námi zavedený systém environmentálního managementu pro vývoj rezidenčních projektů, akvizice, řízení projektů, dokumentace, prodej bytů a péče o zákazníky je ve shodě s platnou legislativou.