Emil Kolben by žasnul

Historie
Vysočan

Ještě na přelomu 19. a 20. století byly Vysočany idylickou vesnicí. Balabenka, Hytlovka, Krocínka, Fleišnerka a Jetelka… Pokud se tehdy chtěli obyvatelé některé z vysočanských usedlostí vypravit do Prahy za prací po svých, cesta jim zabrala hodinu.

Rodina Kolbenů na zahradě vily ve Weissenbachu, kolem r. 1928. 
Zdroj: Jewish Museum

Emil Kolben

Emil Kolben byl jedním z nejvýznamnějších českých elektrotechniků a podnikatelů první poloviny 20. století.

Kdo se držel doma, často pracoval v některé z místních řemeslnických dílen, cukrovaru nebo pivovaru. V roce 1896 ale do osudu obce zasáhl Emil Kolben, když tu založil podnik s názvem Kolben a spol., elektrotechnická továrna v Praze-Vysočanech.

Emil Kolben se narodil roku 1862 jako jeden z deseti potomků tkalounkáře. Na studia ho otec poslal do Prahy, kde také vystudoval a později se dostal i na německou techniku. Tu absolvoval v pětadvaceti letech s vyznamenáním.

S manželkou Malvínou měli tři děti. Nejstarší Hanuš se narodil ještě během pracovního působení ve Švýcarsku. Roku 1898 se Kolbenům narodila dcera Gréta a o čtyři roky později dcera Lilly.

Od špendlíku po lokomotivu

„Kolbenka“ rychle rostla, z původních 25 zaměstnanců jich během tří let bylo 300. Začali montováním motorů, v roce 1900 si už troufli na první lokomotivu. Úspěšný podnikatel Kolben rozšiřoval výrobu a prodával licence, psal práce zaměřené na silnoproudou elektrotechniku a zasazoval se o rozvoj průmyslu a obchodu. Získal čestný doktorát z německé univerzity i Řád železné koruny od samotného císaře. Když pak v roce 1927 vznikla firma Českomoravská-Kolben-Daněk (ČKD), stal se Emil Kolben jejím generálním ředitelem. Závod se pyšnil heslem: Vyrábíme vše, od špendlíku po lokomotivu.

Nové Vysočany

Pevné spojení ČKD a Vysočan skončilo v 90. letech 20. století, kdy místní průmysl prošel postupným útlumem. Dnes už tu slavného průmyslníka připomíná jen Kolbenova ulice a stanice metra. Nyní jeho jméno nese také celá nová čtvrť, která bude připomínat Kolbenovu práci na poli elektrotechniky i pohnutý osud celé jeho rodiny.

Stanice metra B „Kolbenova“ se nachází jen 5 minut chůze od nového bytového projektu.

Místo s historií i budoucností 

Sloupy Emila Kolbena

Sloup Emila Kolbena ve čtvrti Emila Kolbena - Rezistor
Sloup Emila Kolbena ve čtvrti Emila Kolbena - Anténa

Napříč čtvrtí najdete umělecky ztvárněné Sloupy Emila Kolbena, které navrhlo studio LAND05 ve spolupráci se sochařem Matějem Hájkem. Odkaz slavného vizionáře tak symbolizují například výrazné plastiky Rezistor, Anténa, Potenciometr a Transformátor.

Slovo autora sloupů Emila Kolbena

Plastika může nést funkci. Může být herním prvkem, může být rozhlednou. Pavilón či altán může být sochou. V každém případě jsou součástí konkrétního prostředí, prostoru, kterému vtiskují jedinečnost a identitu.
Matěj Hájek, český sochař a autor sloupů Emila Kolbena
Matěj Hájek, český sochar a autor sloupů Emila Kolbena