Respekt k lokalitě
Domov je bezpečný přístav, místo, které naplňuje své obyvatele pocitem, že jsou vítáni. Vedle pevných zdí jsou to pak především vlídní sousedé, kdo tento pocit pomáhá vytvářet. Dobré sousedství se ale nedá vynutit, ani zaručit. Aby vznikly předpoklady pro jeho budování, je nezbytné, aby developer udělal maximum ve fázi přípravy projektu, během jeho výstavby a následně i při uvádění v život.
Pražská čtvrť Libeň učarovala nejednomu z místních patriotů. V této poklidné lokalitě vzniká jedinečný rezidenční areál Čertův vršek. Ideální volba pro všechny, kteří mají rádi svůj prostor s dotekem luxusu.
Hendlův dvůr v Praze 6. Rekonstrukce historického objektu a částečná dostavba.
Dobrý soused
Říká se, že žijeme v době, kdy řada z nás zná lépe někoho na druhé straně zeměkoule, s kým jsme spojeni pomocí techniky, než našeho souseda. Ale když hoří ve vedlejším bytě, zabouchnete si klíče, když potřebujete někoho, kdo na chvíli dohlédne na vaše děti, nadmíru se hodí své sousedy znát a mít možnost se na ně obrátit s žádostí o pomoc. Dům a jeho okolí má být navržen tak, aby sousedskou interakci podporoval a poskytl jeho obyvatelům momenty k seznámení, vzájemnou komunikaci a plánovaná i neplánovaná setkávání.
Genius loci
Každé místo má svou historii, své kvality, jedinečnost, i svůj příběh. Místní lidé k němu mají pevný vztah. Nová výstavba ale přináší změny, které mají na lokalitu i starousedlíky někdy menší, a v některých případech zcela zásadní dopad. Je proto nezbytné vztah místních pochopit a smysluplně s ním pracovat. Pokud stavebník i obyvatelé nových domů přistupují k lokalitě respektem, je nová výstavba přínosem pro zdejší kulturu bydlení.
Veřejný prostor parku čtvrti Emila Kolbena je navržen tak, aby nabízel místa pro náhodná posezení a setkávání.
Jsme tu pro zvídavé, toužící žít na místě, které vypráví příběhy.
Z našich průzkumů
Přestože 90% Čechů své sousedské vztahy považuje za výborné nebo dobré, téměř polovina z nás žádného svého souseda lépe nezná, vyplynulo z našeho průzkumu na téma sousedských vztahů na jaře 2021. Ve městech nad sto tisíc obyvatel si s žádným ze sousedů netyká přes 40 procent lidí, naopak čím menší obec, tím lépe se tu sousedé znají.
42%
Pražanů si se
sousedy netyká
27%
se účastní veřejně prospěšných sousedských akcí
31%
respondentů nemá v okolí domova místa k vyžití
Botanica v Jinonicích. Další projekt z naší dílny a místo pro spokojený život.
Samostatným tématem průzkumu je sousedská výpomoc, kterou využívá jen každý třetí. V bytových domech ve městech si lidé více vystačí bez pomoci od sousedů, zřejmě proto, že se zde tolik nekutí, a obchody jsou obvykle dostupnější než na vesnici. Pokud dojde sůl, mouka nebo cukr, jen necelá pětina z nás se neostýchá zaklepat na sousedku, a pouze každý desátý si od souseda vypůjčí nářadí.
Přitom kvalitní sousedské vztahy mají prokazatelný vliv na kulturu bydlení, bezpečnost lokality, čistotu domu a okolí, a kromě toho zlepšují náladu! Proto se na ně zaměřujeme a v projektech Skanska najdete řadu prostor právě pro sousedská setkávání – sdílenou terasu, společné záhony, posezení, a dokonce i dílnu.
Češi věří, že nejlépe se sousedské vztahy navazují denním potkáváním na chodbách nebo v okolí domu, povídáním přes plot zahrady nebo společnými akcemi. Mladší preferují společné grilování nebo pikniky, rodiče s dětmi tuží sousedské vztahy na dětském hřišti. To, zda se tak může dít, z velké části ovlivňuje developer – jeho úkolem je vytvořit místa pro odpočinek či zákoutí pro setkávání, ať už v domě nebo jeho přímém okolí.
Komunitní záhonky v Parkovém muzeu Modřany. Ideální místo nejen pro pěstování, ale také třeba k navazování vztahů.
Jsme tu pro ty, kteří chtějí mít sousedy, se kterými si rozumí.
Veřejná participace
Respektujeme místa, kde stavíme, a snažíme se navázat na jejich historii. Věnujeme značné úsilí tomu, abychom přesně pochopili, co se v daném místě nacházelo dřív a co je tam teď, a na to se snažíme navázat.
Nová výstavba zásadně ovlivňuje i život starousedlíků, proto považujeme za důležité zapojit veřejnost už od fáze plánování. Díky veřejným participacím se v projektu mohou objevit služby, které v lokalitě doposud chyběly a budou přínosem i pro starousedlíky. Buduje se tak vzájemná důvěra mezi nimi, developerem i budoucím obyvatelům projektu.
Rezidenční čtvrť Modřanský cukrovar je prvním rozsáhlým developerským projektem, který vznikal ve spolupráci s veřejností ještě dříve, než architekti namalovali první čáru. Mluvili jsme například o výškách a charakteru budov, ptali jsme se, jak usnadnit místním průběh stavby, jak přidat do jejich životního prostoru nové hodnoty.
Příběh Modřanského cukrovaru
Spolupráce je základem úspěchu
Úzká spolupráce s městskou částí, jejími obyvateli a následně zapojení vynikajících architektů a dalších odborníků nám umožňuje vrátit místu nový život. Spolupráci s městskými částmi tedy považujeme za velmi přínosnou a aktivně se podílíme na projektech, které mají širší přesah a benefit pro celou městskou část.
O své know-how se dělíme s těmi, kteří půjdou v našich šlépějích. Díky spolupráci s vysokými školami architektury a stavebnictví vznikl například Stožár v Libčicích nad Vltavou – drobná stavba s vyhlídkou v okolí našeho projektu. Jeho kvalitu ocenili i odborníci, kteří mu udělili ocenění Stavba roku.
Vzdělávání mládeže podporujeme i formou Zelené laboratoře (škola zeleného stavění pro děti) nebo soutěží pro literární talenty Bambini litera.