Veřejný prostor je delikátní kategorie
16. července 2020
V nově vznikající čtvrti Emila Kolbena, v těsném sousedství vysočanské Pragovky, byl v červnu vztyčen první ze čtyř sloupů Emila Kolbena připomínajících odkaz slavného podnikatele a inovátora. Autorem čtveřice děl je český sochař Matěj Hájek, který se ve spolupráci s ateliérem krajinářské architektury LAND05 podílel i na návrhu celého veřejného prostoru v této nově rostoucí čtvrti. První instalovanou realizací je plastika Rezistor. Proč se rozhodl pro netradiční ztvárnění a jaký má názor na moderní podobu veřejného prostoru ve městech?
Co stálo za vznikem díla Sloupy Emila Kolbena?
Architektka Martina Forejtová, která se svým týmem pracovala na návrhu veřejného prostranství ve čtvrti Emila Kolbena, za mnou přišla s nápadem umístit do klíčových orientačních bodů čtvrti plastiky – sloupy. Navrhl jsem čtyři motivy, které vycházejí ze značení funkcí elektrotechnických schémat. Předlohou jsou tedy dvojrozměrné grafické symboly, které jsem rozpohyboval do prostorových figur.
Plastika Rezistor je první z realizovaných návrhů. Záměrně jsem užil starého značení pro symbol rezistoru, který se do současnosti užívá v elektrotechnickém značení ve Spojených státech. Odkazuji tím k přelomové etapě působení Emila Kolbena v zámoří.
Pro čtvrť Emila Kolbena navrhla celkovou architektonickou studii parteru včetně vytvoření identity ve vztahu k úspěchům a práci Emila Kolbena. Sloupy EK navrhla jako výrazný prvek, k jejichž ztvárnění přizvala sochaře Matěje Hájka.
Čtvrť Emila Kolbena
Při stěhování do nového se kromě vhodnějších dispozic bytu lidé nejvíce těší na hezké okolí domu, parky s dětským hřištěm, klidný a bezpečný veřejný prostor s možnostmi komunitního a sportovního vyžití.
Kde jste pro tento soubor instalací čerpal inspiraci?
Při studii námětu jsem měl prostor poznat detailněji příběh Emila Kolbena. Jeho životní příběh na mne hluboce zapůsobil a je překvapivé, jak málo jsou fakta o něm známá. Pracovně jsem si projekt nazval "Futurophilia" a v duchu odvážného jednání se pustil do progresivního návrhu. Po zvážení možností lokality a řadě dalších diskusí s krajináři a klientem jsem se vrátil z oblak zpět na zem. Výsledkem je plastika ve funkčně minimalistickém stylu, která nakonec pro daný motiv nabývá adekvátní formy.
Jak nahlížíte na umění ve veřejném prostoru v nově vznikajících rezidenčních čtvrtích?
Veřejný prostor je delikátní kategorie. Hranice termínu vibruje. Umění je zde také proto, abychom si mohli pokládat tuto otázku znovu a znovu. A znovu a znovu nalézali nová a platná řešení. To je projev živé kultury.
Pokud jde o disciplínu plastika ve veřejném prostoru, byla by přinejmenším nuda pohlížet na ni pouze jako na estetický doplněk prostoru. Stejně tak jako se na architekturu dívat pouze jako na pouhý nástroj. Mnohem zajímavější je vnímat, co vzniká mezi těmito dvěma kategoriemi. Plastika může nést funkci. Může být herním prvkem, může být rozhlednou. Pavilón či altán může být sochou. V každém případě jsou součástí konkrétního prostředí, prostoru, kterému vtiskují jedinečnost a identitu. Takto o prostorové tvorbě uvažujeme v našem SKULL studiu. To jsme založili právě z tohoto popudu, protože podobné otázky volají po své odpovědi.
Narodil se v roce 1982 v Praze. V roce 2003 zahájil studium na Akademii výtvarných umění v Praze v ateliéru nových médií Veroniky Bromové, po roční přestávce (2006–2007) začal studovat sochařství v ateliéru Jaroslava Róny, u nějž v roce 2010 absolvoval.
Již na počátku studia v roce 2003 spoluzaložil uměleckou skupinu Ztohoven. V roce 2011 se také stal uměleckým redaktorem nově vzniklého kulturního portálu Proti šedi. Ve spolupráci s ateliérem LAND05 ztvárnil mj. Sloupy Emila Kolbena v rezidenční čtvrti Emila Kolbena.
